Autor: Jakub Nečas · Aktualizováno 1. 11. 2026
Každá stavba potřebuje základní kámen a každé podnikání základní kapitál. Slouží při založení firmy a podporuje stabilitu jejího provozu. Základní kapitál je zapotřebí pro založení každé obchodní společnosti.
Základním kapitálem je finanční částka, konkrétní majetek nebo kombinace obojího. Je vyčleněn z osobního vlastnictví společníků a přechází na podnik. Jeho výše se uvádí v obchodním rejstříku a také po celou dobu trvání podnikání v účetních výkazech, například v rozvaze.
Ze základního kapitálu se hradí investice i provozní náklady. Jeho atraktivní výše je signálem pro věřitele, že majetek firmy má dostatečnou hodnotu, proto nezáleží jen na dodržení zákonných předpisů.
U některých forem podnikání je výše základního kapitálu stanovena zákonem. Společnost s ručením omezeným musela mít dříve základní kapitál ve výši minimálně 200 tis. Kč, ale od roku 2014 už tento limit neplatí a s.r.o. lze založit už se základním kapitálem od 1 Kč. Přesto se doporučuje vyšší základní kapitál, aby byla podpořena důvěryhodnost podniku.
U akciové společnosti je požadavek na základní kapitál ve výši 2 mil. Kč, pokud se nejedná o akcie veřejně obchodovatelné. Společnost, která vstupuje na burzu, musí mít základní kapitál ve výši 20 mil. Kč.
Základní kapitál je určitou zárukou pro věřitele. Pokud se společnost ocitne v platební neschopnosti, věřitelé mohou uspokojit pohledávky ze základního kapitálu. Výše základního kapitálu se kromě účetních výkazů zveřejňuje v obchodním rejstříku, věřitelé si mohou rychle ověřit, jakým kapitálem společnost disponuje.
Ze základního kapitálu se hradí rozjezd podnikání, je to první zdroj pro provozní činnost. Nakupuje se vybavení, materiál, technologie a hradí se mzdy zaměstnanců. Investuje se do marketingových a obchodních aktivit. Bez dostatečně vysokého základního kapitálu by rozjezd podnikání nebyl možný.
U s.r.o. je možné splatit kapitál postupně, ale u a.s. se vyžaduje splacení alespoň poloviny základního kapitálu před zápisem do obchodního rejstříku. Splácí se na účet společnosti.
Účetně se základní kapitál vykazuje ve vlastním kapitálu, zatímco nesplacené vklady se evidují jako pohledávky za společníky. Základní kapitál není daňově uznatelným nákladem, neovlivňuje výsledek hospodaření.
U veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti není výše základního kapitálu pevně stanovena zákonem, postupuje se podle smluvních ujednání. Jinak je tomu u s.r.o. a a.s.
Zápůjčka je definována v občanském zákoníku a vyjadřuje půjčku peněz nebo fyzické věci. Podle zákona se jedná o přenechání věci jiné osobě. Věc musí být poté vrácena ve stejném druhu a funkci. To znamená, že se nevrací stejná věc. Vydlužitel se stává vlastníkem původní věci. Věc spotřebuje (peníze, stavební materiál, suroviny aj.) a poté vrací věc stejného druhu.
Zápůjčka může být zpoplatněná nebo může být poskytnuta bezplatně.
Záruka je závazek jedné strany (zpravidla poskytovatele zboží, služeb nebo věřitele), že splní určité podmínky, nebo že poskytnuté zboží či služby budou odpovídat stanoveným standardům kvality po určité období. V případě nesplnění této podmínky má druhá strana (kupující, zákazník nebo dlužník) právo na kompenzaci, opravu, výměnu zboží, nebo jinou náhradu. Záruka může mít různé podoby, například zákonnou (stanovenou právními předpisy) nebo smluvní (dobrovolně poskytnutou nad rámec zákona). U finančních produktů může být záruka rovněž formou zabezpečení závazků, například bankovní záruka nebo ručení třetí osoby.
Zdravotní pojištění je systém, který hradí zdravotní péči jednotlivce a populace v České republice. Zdravotní pojišťovně jsou odváděny pravidelné platby pojistného. Převážná míra plateb jsou platby povinné, některé dobrovolné (např. dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ). Vybrané prostředky jsou používány na financování zdravotní péče pro pojištěnce. Prostřednictvím zdravotního pojištění získávají všichni přístup ke kvalitní lékařské péči, úhradu za ošetření u lékaře, hospitalizaci nebo léčebné výkony za ně zaplatí pojišťovna.
Zákazník je osobou nebo organizací, která nakupuje služby nebo zboží od podnikatelů nebo jiných poskytovatelů. Zákazníkem je ten, kdo zboží či službu spotřebuje a vytváří poptávku na trhu. Je tím, který generuje příjmy pro podnikatele a ovlivňuje jejich obchodní rozhodování.
Zákazníkem může být koncový zákazník, nakupuje zboží a služby pro vlastní potřebu. Firemní zákazník nakupuje zboží a služby za účelem podnikání. Z marketingového hlediska se rozlišuje rovněž opakovaný (stálý) zákazník a potenciální zákazník.
Hypoteční zástavní listy jsou bezpečné dluhopisy vydávané bankami pro zajištěné úvěry. Jsou určeny konzervativním investorům. Mají stabilní výnos a nízké riziko. Banky hypoteční listy vydávají za účelem financování hypotečních úvěrů, jsou kryty pohledávkami, reálnými nemovitosti zastavenými při sjednání úvěru. Výnosy z hypotečních listů se zdaňují. Běžní investoři jsou zdaněni srážkovou daní 15 % přímo u banky. Investor získává na účet výnos po zdanění a neuvádí jej v daňovém přiznání. Podnikatelé zahrnují výnosy do základu daně a daní je obecnou sazbou při výpočtu daně podle zákona o dani z příjmů.
Tyto pojmy vysvětlujeme v samostatných heslech nebo v článcích:
Provozovatelem je Jakub Nečas, IČ: 742 04 556.
Rohanské nábřeží 693/10, 186 00 Praha 8
info@mojenebankovka.cz
