Daň je povinnou platbou, kterou stát nebo veřejný orgán předepisuje firmám nebo subjektům z určitých činností, aktivit, vlastnictví atd. Daně jsou příjmem státního rozpočtu a slouží k financování veřejných služeb, jako zdravotnictví, školství, infrastruktura, obrana státu, penzijní systém aj.
Daň z nemovitosti je povinnou platbou, kterou musí uhradit každý vlastník pozemků, budov, bytových jednotek a jiných nemovitostí, které platbě daně podléhají. Daň z nemovitosti je příjmem rozpočtu obce, ve které se nemovitost nachází. Platí se daň z pozemků (například ze stavebních pozemků, zahrad, orné půdy, lesů) a daň ze staveb a jednotek (například rodinné a bytové domy, průmyslové stavby, rekreační objekty). Základem daně je obvykle výměra v m2, která se násobí příslušnou sazbou daně. Výše daně může být ovlivněna dalšími faktory, podle typů nemovitosti a koeficientů, které stanoví obec. Daň je splatná jednou ročně nebo může být rozdělena do dvou splátek.
Daň z přidané hodnoty (DPH) je nepřímou daní. V každé fázi výroby nebo distribuce se zboží či služba upravuje a zhodnocuje. K původní ceně zboží se načítají další náklady a marže. DPH se počítá jako procento z prodejní ceny zboží nebo služby. Daň je přenášena na konečného spotřebitele, v ceně zboží ji uhradí ten, který realizuje nákup.
Daňová kvóta je makroekonomický ukazatel, který vyjadřuje podíl daňových příjmů na hrubém domácím produktu. Měří daňovou zátěž v ekonomice, je informací, jak se ekonomické aktivity přerozdělují v rámci daní. Vyšší daňová kvóta je signálem, že se příjmy z daní rozdělují do veřejných služeb a sociálního zabezpečení, nižší daňová kvóta ponechává větší množství peněz firmám a občanům. Daňová kvóta je indikátorem ekonomické politiky.
Daňová optimalizace označuje plánování a řízení finančních toků a záležitostí tak, aby byla daňová povinnost snížena na minimum, ovšem v rámci platných zákonů a předpisu. Cílem daňové optimalizace je využití všech legálních možností, které daňový systém poskytuje, aby fyzická nebo právnická osoba zaplatila nízké daně. Využívá se nejrůznějších úlev a odpočtů, volí se správná právní struktura, některé transakce se přesouvají do jiného daňového období. Dobře provedená daňová optimalizace vede k významným úsporám v souladu s etikou a právními předpisy.
Daňová povinnost by se dala charakterizovat jako závazek právnické nebo fyzické osoby k úhradě poplatku stanoveného zákonem. U každého typu daně vzniká závazek na základě jiné podmínky. U daně z příjmů vzniká daňová povinnost ve chvíli, kdy má poplatník zdanitelný příjem, u daně z nemovitosti ve chvíli, kdy má nemovitost ve vlastnictví.
Daňové přiznání je dokument, kterým fyzické a právnické osoby oznamují finančnímu úřadu výši svých příjmů. Dle deklarované výše příjmů se počítá daň, kterou je subjekt povinen odvést státu. Do daňového přiznání se uvádí veškeré příjmy, odečítají se slevy a daňové odpočty. Povinnost podat daňové přiznání mají firmy, podnikatelé a fyzické osoby (občané), kteří mají příjmy z podnikání, z více zaměstnání současně (pokud chtějí uplatnit vrácení srážkové daně), příjmy z pronájmu, kapitálového majetku nebo z příležitostných příjmů nad stanovený limit.
Daňové úlevy jsou různou formou snížení povinných plateb. Daňové úlevy poskytuje stát, mohou mít podobu snížení daňové povinnosti, odklad platby daňové povinnosti nebo jiné výhody, která pomáhá minimalizovat celkovou daňovou zátěž. Cílem daňové úlevy je podpora určité ekonomické aktivity, zpravidla inovace, výzkum a vývoj, zaměstnanost, podpora ekologických projektů nebo pomoc určitým skupinám obyvatel.
Daňový ráj je země nebo území, kde jsou nízké či nulové sazby daní, nejrůznější daňové úlevy a jiné výhody. Podniky nebo jednotlivci jsou motivováni k tomu, aby na území daňového ráje založili společnost nebo do oblasti přesunuli finanční aktivity. Daňové ráje nabízejí výhodné podmínky zdanění (nízké nebo nulové daně), anonymitu a ochranu soukromí a mají minimální regulační požadavky na podniky.
Daňový sklad je vyhrazené místo pro uložení určitého druhu zboží, ze kterého není nutné v danou chvíli platit spotřební daň. V daňovém skladu se nejčastěji uloží alkohol, tabákové výrobky nebo energetické produkty, platba spotřební daně je odložena až do doby, kdy výrobek opouští daňový sklad a je uvolněn do volného oběhu. Jedná se o podmíněné osvobození od placení spotřební daně. V daňovém skladu může probíhat výroba, překládka nebo skladování.
Data stopy nebo digitální stopy jsou informace, které zanechává každý, kdo používá digitální technologie (internet, mobilní zařízení, platební kartu aj.) Data stopy jsou poskytovány vědomě (sdílením informací, vyplňováním formulářů, zveřejněním příspěvků na sociálních sítích, recenzemi, posíláním emailů nebo souhlasem s cookies. Nebo nevědomě při ukládání historie o navštívených webových stránkách, lokace IP adresy, polohou a pohybem uživatele v GPS. Datové stopy se používají k personalizaci obsahu a služeb, zobrazení cílené reklamy a k monitorování zájmu jednotlivců. Ochranou jsou anonymní režimy prohlížení a různé formy zabezpečení dat.
Za datový prvek se označuje základní jednotka dat v informačním systému. Jedná se o jednu položku v databázi, pole ve formuláři, proměnnou v programu aj. Datový prvek má určitou strukturu a obsah. Datovým prvkem může být text, číslo, datum, logická hodnota (ano/ne, souhlas/nesouhlas) aj. Datové prvky umožňují strukturované uchovávání informací.
Datum konverze ve financích a účetnictví označuje den, kdy se jedna měna převádí na druhou měnu. Datum konverze je důležitý pro přepočet cizoměnových transakcí v účetní jednotce. Mohou se použít aktuální měnové kurzy, kurz k prvnímu dni měsíce, k poslednímu dni v předchozím měsíci nebo stanovený měnový kurz (ke konci roku se provádí vyrovnání kurzových rozdílů). Datum konverze je důležitý při mezinárodních transakcích, reportingu, konsolidaci finančních výkazů, ocenění v domácí měně nebo pro firmy, které vykazují ve více měnách.
Datum transakce je dnem, kdy došlo k provedení určitého úkonu. Datum transakce se používá v bankovnictví, účetnictví, u platebních systémů, v elektronickém obchodování aj. U plateb se může jednat o datum kdy byla provedena platba kartou, kdy byl realizován převod peněz nebo kdy byla dokončena objednávka. Datum transakce se může lišit od datumu zúčtování. Den kdy transakce proběhla může předcházet dni, kdy byla vypořádána nebo zaúčtována.
Value date označuje datum, kdy je finanční transakce provedena z pohledu záznamu v účetnictví. Prostředky jsou k dispozici a zároveň počíná běžet úročení. Může nastat rozpor mezi datem, kdy byly prostředky na účet vloženy nebo odeslány a datem, kdy jsou na účet skutečně připsány (value date). To může ovlivnit směnné kurzy, úročení bankovních vkladů, dostupnost prostředků při převodu mezi účty různých bank. Value date je důležité pro plánování cash flow i pro přesnost účetnictví.
Zkratkou DB se označuje Defined Benefit. Jedná se o zahraniční model penzijního plánu, kdy je výše důchodu předem stanovena podle určitého vzorce. V zahraničí používají velké firmy různé systémy benefitů, mezi ně patří i plán zajištění zaměstnance na stáří. Zohledněna je délka zaměstnání a průměrný příjem během zaměstnání. Zaměstnavatel pravidelně přispívá do důchodového fondu, prostředky může investovat a z něj se vyplácí (budoucí) důchody zaměstnanců. Zaměstnavatel nese plné riziko za zajištění dostatečných prostředků. Budoucí důchodci mají zajištěný stabilní a předvídatelný příjem.
Dynamic Cyrrency Conversion má zkratku DCC a dá se přeložit jako dynamický výpočet měny. Se zkratkou a službou se setkáte při platbách v zahraničí a při výběrech ze zahraničních bankomatů. Terminál se zeptá, zda chcete službu DCC využít. Pokud volbu potvrdíte, platba se vám okamžitě přepočítá na české koruny a ihned vidíte, kolik je strženo z karty v českých korunách. Bohužel je přepočet zpravidla nevýhodný pro majitele účtu. Přepočet kurzem DCC je nastavený dle bankomatu nebo obchodníka. Převod podle směnného kurzu banky je v drtivé většině případů mnohem výhodnější. Nabídku služby DCC při platbách a výběrech odmítněte, ušetříte.
Debet v bankovnictví označuje dluh. Uživatel debetní karty (debetního účtu) může provádět platby nebo vybírat hotovost i v případě, že na jeho osobním účtu nejsou žádné peněžní prostředky. Využije debetu (půjčky), transakci realizuje okamžitě a splatí ji až ve chvíli, kdy zašle nebo vloží na účet obnos peněz v dostatečné výši. Debet může mít různě vysoký limit i různou délku splatnosti podle bonity klienta.
Debetní zůstatek na bankovním účtu označuje dluh. Osobní účet je v mínusových částkách, na účtu bylo realizováno více plateb a výběru než vkladů, převodů peněz. Byl překročen kladný zůstatek účtu. Klient dluží bance a je povinen dluh vyrovnat dle stanovených smluvních podmínek. Debetní zůstatek může být v různé výši, dle dohodnutých limitů. Debetní zůstatek se může objevit i jako nepovolený debet, například ve chvíli, kdy jsou ke konci měsíce vybrány z účtu veškeré peněžní prostředky a provede se automatické vyúčtování a úhrada poplatků.
Za defenzivní tituly se označují investiční nástroje s malou volatilitou. Jsou relativně stabilní i během ekonomických recesí a krizí. Mají nízké riziko. Bývají spojovány s odvětvími, které nejsou ovlivněny hospodářskými cykly. Může se jednat o základní zboží a služby, ty lidé potřebují bez ohledu na ekonomickou situaci. Poskytují stabilní příjem a ochraňují proti inflaci. Zároveň však vykazují nižší výnosy a mají nižší potenciál růstu.
Deflátor makroekonomové používají, pokud chtějí upravit nominální hodnotu určitého ekonomického údaje. Deflátor převede nominální hodnotu na reálnou hodnotu tak, že ji očistí o vliv inflace. S deflátorem je možné srovnat určité ekonomické hodnoty před tím, než byly vystaveny vlivu změny cen. Nejčastěji se používá u HDP nebo u cenových indexů. Deflátor poskytuje přesnější informaci ohledně růstu ekonomiky, cenových trendů a růstu produktivity.
Demagogie je způsob vystupování, který manipuluje ostatní na základě emocí, předsudků a strachu. Demagogové prezentují zjednodušená a nerealistická řešení, protože jsou přitažlivá pro ostatní a získají jejich podporu nebo souhlas. Při demagogii často dochází k obviňování určitých skupin lidí, využívá se psychologický nátlak zvaný vnější nepřítel, šíří se dezinformace, polopravdy, zkreslují se fakta. Cílem je přitáhnout pozornost posluchačů i když argumenty demagogů nemají pevné a racionální základy. Demagogie je často využívána v politických kampaních, při mediální manipulaci, v propagandě, při prosazování určitých ideologií.
Denní vyměřovací základ se používá při výpočtu dávek a pojistného. Slouží pro vyčíslení například nemocenských dávek, peněžité pomoci v mateřství aj. Počítá se souhrnem hrubé mzdy za posledních 12 měsíců a dělí se 365.
Deponování označuje uložení určité věci nebo dokumentu na bezpečném místě. Deponovat je možné dokumenty a smlouvy, závěť, peněžní prostředky nebo obchodní depozita. Deponování zajišťuje ochranu před ztrátou, poškozením nebo krádeží.
Depozitář je správce, osoba nebo instituce, která kontroluje hospodaření s vloženými prostředky. V České republice to bývá obvykle banka, která obhospodařuje podílový fond. V roli depozitáře se stará o majetek fondu, eviduje peněžní pohyby ve fondu, kontroluje nákup a prodej cenných papírů.
Depozitní certifikát vydává banka nebo jiná finanční instituce jako doklad o vkladu peněz. Jedná se o formu termínovaného vkladu s určenou dobou splatnosti. Oproti klasickým spořícím produktům má depozitní certifikát vyšší úrokovou sazbu, zaručuje vyplacení vkladu na konci lhůty a vklad je pojištěn. Nevýhodou je vysoká penalizace, pokud je obnos vyzvednutý před uplynutím doby splatnosti. Rozlišují se různé typy depozitních certifikátů.
Depozitní směnka je finanční nástroj, kombinuje výhody depozitního certifikátu a směnky. Banka jej vydává jako potvrzení o vkladu peněžních prostředků s dohodnutou úrokovou sazbou a dobou trvání vkladu. Po uplynutí lhůty vyplácí banka stanovenou částku a úrokový výnos. Depozitní směnku je možné převést, prodat nebo postoupit jiné osobě před datem splatnosti. Oproti depozitnímu certifikátu se jedná o likvidní nástroj s nízkým rizikem a stabilní mírou výnosu.
Deregulace je proces kdy se postupně snižují, rozvolňují nebo odstraňují různá vládní nařízení a pravidla pro určité odvětví nebo ekonomický sektor. Deregulace má za cíl zvýšit efektivitu a konkurenceschopnost na trhu. Původní regulační pravidla mohou upravovat například to, jak firmy mají podnikat, co vše musí dodržovat a jakým standardům mají vyhovět. Odstranění nebo zmírnění pravidel vede k ekonomickému růstu, vyšší efektivitě podnikání a snížení nákladů pro firmy. Regulace je často týkají subjektů působících v energetice, telekomunikacích, dopravě nebo ve finančním sektoru.
DES je zkratkou pro Data Encryption Standard. Je to šifrovací algoritmus, dlouhodobě byl používán pro zabezpečení citlivých informací v nejrůznějších odvětvích. Šifrovací klíč musí být stejný pro odesílatele i příjemce zprávy. DES má 56bitový šifrovací klíč, což je podle dnešních standardů nedostačující. Jedná se o blokovou šifru, která je zranitelná a může být napadena. DES začal být nahrazován bezpečnějšími klíči už po roce 2000, ale položil základy pro moderní kryptografii.
Deriváty jsou finanční nástroje, u kterých se hodnota odvozuje od hodnoty podkladového aktiva. Podkladovým aktivem může být akcie, dluhopis, komodita, měna, úroková sazba aj. Deriváty se používají při spekulacích, arbitrážových obchodech nebo s cílem zajištění proti riziku. Hlavními typy derivátů jsou futures, opce, swapy, forwardy. Deriváty poskytnou zajištění proti nepříznivému pohybu cen na trhu, jsou flexibilní a poskytují spekulativní výdělky. S deriváty můžete využít finanční páku a zvýšit potenciální zisky, ale i potencionální rizika.
Devizovým cizozemcem se označuje fyzická nebo právnická osoba, která není rezidentem země, ale vykonává transakce v cizí měně na jejím území. Obvykle se jedná o zahraniční investory, obchodníky nebo firmy. Devizoví cizozemci mohou nakupovat a prodávat cizí měny, investovat do domácích aktiv nebo mít dohodnuty obchodní operace s místními podnikateli. Každá země může regulovat a kontrolovat aktivity devizových cizozemců, aby byl monitorován příliv a odliv kapitálu ze země.
Devizový swap je transakcí, kdy se jedna měna vymění za jinu měnu. Obě strany se dohodnou na zpětné výměně za předem stanovený kurz k určitému datu v budoucnu. U devizového swapu je realizovaná okamžitá výměna měn, ale s dohodou na budoucí zpětnou transakci. Devizový swap zajišťuje proti měnovému riziku a bývá použit i ke spekulativním obchodům, ziskem je rozdíl mezi spotovou (okamžitou) a forwardovou cenou (kurzem v budoucnu).
Devizový tuzemec označuje právnickou nebo fyzickou osobu s bydlištěm (sídlem) v ČR. Účastní se transakcí v cizích měnách, provádí devizové operace. Devizový tuzemec nakupuje a prodává cizí měnu, zajišťuje se proti měnovému riziku, investuje v cizí měně. Devizové transakce bývají regulovány českými zákony a předpisy, devizoví tuzemci mají určité povinnosti reportingu.
Dílčí důchody jsou vypláceny podle koordinačních nařízení EU nebo vyplývají z mezinárodních smluv. Jednotlivec získává příjem z různých národních důchodových systémů. Týká se to osob, které během kariéry pracovaly v různých zemích a v různých zemích přispívaly do důchodového systému. Důchody jsou pak vypláceny podle doby, po kterou osoby pracovaly v různých státech. Každý stát vypočítá výši důchodu podle vlastního systému a pravidel, dílčí důchody se poté sčítají. Pro stanovení nároku na důchod se sčítá doba, po kterou platila osoba důchodové pojištění v různých zemích.
Direct public offering je přímou veřejnou nabídkou, metodou, kdy společnost nabízí akcie nebo jiné cenné papíry přímo veřejnosti. Prodej se neděje přes investičního bankéře ani žádného zprostředkovatele. DPO umožňuje firmám získat kapitál přímo od drobných investorů, mají nižší náklady a lepší kontrolu nad nabídkou. Společnost se pro DPO musí registrovat u regulačního orgánu, splnit legislativní požadavky a administrativní nároky.
Direktiva je právním aktem vydávaným EU. Je závazný pro členské státy a v EU se používá pro harmonizaci právních předpisů v rámci EU. Direktiva stanovuje cíle, kterých mají členské státy dosáhnout, ale ponechává jistou volnost v tom, jakými způsoby bude cílů dosaženo. Direktiva je následně implementována do národního práva ve stanovené lhůtě. Vnitrostátní legislativa musí být v souladu s cíli direktivy, Evropská komise monitoruje implementaci direktivy.
Disážio označuje záporný rozdíl mezi směnným kurzem cenného papíru a jeho jmenovitou hodnotou. Vzniká, když je akcie prodávána za nižší cenu než její jmenovitá hodnota. Může se jednat o nízkou emisní cenu, která je určena pro investory při první emisi. Investoři mají vysoký zájem o nákup akcií za nízkou cenu a společnost získá rychle potřebný kapitál pro investice nebo rozvoj. Pro společnost to ale představuje finanční problém, rozdíl (disážio) se zaznamenává v účetnictví, je ztrátou nebo snížením kapitálu společnosti. Společnost, která prodává akcie za nižší kurz, než nominální hodnotu může být považována za rizikovou a problémovou.
Jako discounted se označuje aktivum, u kterého byla snížena hodnota budoucího peněžního toku. Může se jednat o investici u které je jiná nominální hodnota a jiná současná hodnota. Budoucí peněžní příjmy se přepočítají na hodnotu, kterou budou mít jako ekvivalent současných peněz. Při diskontování se počítá s mírou inflace, předpokládaným rizikem i požadovaným výnosem. Čím vyšší diskontní sazba, tím nižší hodnota budoucích peněžních toků. Diskontování je způsobem, jak určit, zda dnešní hodnota budoucího příjmu odpovídá riziku a nákladům na investici.
Diskont je snížení hodnoty cenného papíru. Vzniká, když je tržní cena CP nižší než čistá hodnota aktiva. Diskont odráží nedůvěru investorů, nedostatečnou likviditu CP, negativní výhled do budoucna nebo jiné faktory.
Diskontování je specifický typ finančního výpočtu, kdy se budoucí peněžní toky přepočítají na jejich současnou hodnotu. Pracuje s časovou hodnotou peněz, protože peníze držené dnes mají vyšší hodnotu než peníze získané v budoucnu (vliv inflace, možnost investičního zisku aj.). Hodnota peněz k dnešnímu dni je vyšší, proto diskontování tuto hodnotu zohledňuje a snižuje budoucí hodnotu peněžních toků. V diskontní sazbě jsou zahrnuty úroky, náklady na kapitál, inflace, riziko investice, požadovaný výnos. V praxi se používají různé diskontní sazby. Diskontování se používá pro hodnocení investic.
Diskriminace je nespravedlivé zacházení s jednotlivci nebo se skupinami osob, kteří vykazují určitou společnou charakteristiku. Může se jednat o diskriminaci na základě pohlaví, věku, rasy, náboženského vyznání, etnického původu, sociálního postavení nebo sexuální orientace. S diskriminací se mohou jedinci setkat při přístupu ke vzdělávání, zdravotní péči, v zaměstnání nebo v sociální interakci. V souvislosti s diskriminací mluvíme o přímé, nepřímé nebo systémové diskriminaci.
Disponibilní důchod domácnosti je termín, kterým ekonomové označují tu část peněz, co zůstává osobě nebo rodině po odečtení všech povinných plateb. Do disponibilního důchodu se započítávají všechny částky, které domácnost získá na příjmové straně. Odečítají se daně a platby na sociální a zdravotní pojištění. Disponibilní důchod je částka, která je dále využita na spotřebu (nejrůznější nákupy) a na úspory (spoření, investice). Pozor na to, že se do disponibilního důchodu započítávají i částky, které domácnosti platí jako povinný výdaj (energie, bydlení, splátky půjček). Nejedná se o přesnou částku, kterou má rodina k dispozici na měsíční útratu.
Disponibilní zůstatek je částka peněz, kterou majitel účtu může aktuálně použít k platbám, výběrům nebo převodům. Nemusí se jednat o celkový zůstatek na účtu, protože se do celkového zůstatku mohou promítat blokace, čekající transakce, nepřipsané platby a rezervace platební kartou.
Disponibilní zůstatek ukazuje skutečně dostupné peníze, které jsou okamžitě volné.
Dividend discount model je finančním model, podle kterého se oceňují akcie společností. U akcií se počítá se současnou hodnotou budoucích dividend, které jsou postupně vypláceny. Výpočet má několik verzí, v jednoduchém modelu (Gordonův růstový model) se předpokládá, že výše dividendy poroste konstantním tempem.
Dlouhodobá rovnováha se používá v makroekonomických modelech, vyjadřuje stav, kdy se ekonomický systém dostane k využití plné kapacity. Jsou zapojeny veškeré faktory a nedochází k inflačním ani deflačním tlakům. Při dlouhodobé rovnováze je dosaženo potenciálního produktu a plné zaměstnanosti. Nabídka zboží a služeb odpovídá celkové poptávce, ceny jsou stabilní. Zdroje jsou efektivně alokovány a využity v plné míře.
Dluhová spirála je velmi nepříznivá finanční situace, kdy dlužník splácí dluhy tím, že sjednává další dluhy. Jednotlivec nemá dostatek peněz na měsíční splátky a otevře další dluh, aby pokryl původní splátkový kalendář. Velmi brzy začnou platby, poplatky a úroky převyšovat schopnost dlužníka splácet, to vede k nutnosti vypůjčit si další peníze a cyklus se opakuje.
Doba návratnosti měří čas, který je potřeba pro to, aby investice generovala hotovost v takové výši, aby pokryla původní náklady. Jedná se o dobu, kdy se investice vrátí ve formě příjmů nebo úspor tak, aby se vkladateli pokryly počáteční náklady. Pokud mají firmy omezené zdroje, rozhodují se při investicích o době návratnosti a vybírají ty projekty, kde se rychle uhradí počáteční náklady bez ohledu na různou míru ziskovosti.
Doba splatnosti určuje časové období, kdy musí dlužník uhradit finanční závazek. Do uvedeného termínu musí být dluh, půjčka, závazek uhrazen v plné výši včetně úroků a poplatků, dle stanovené dohody. Doba splatnosti se liší podle typu závazku. U krátkodobých půjček to může být několik dní nebo měsíců, u dlouhodobých úvěrů a hypoték i desítky let. Doba splatnosti je vždy určena přesným termínem. Po uplynutí určené lhůty se mohou počítat sankce a úroky z prodlení.
Dobrá víra je právní pojem, jedná se o situaci, kdy osoba jednala poctivě a upřímně, nechtěla spáchat žádný podvod nebo neměla v úmyslu nikoho poškodit. Přesto její jednání odporovalo povinnostem vyplývajícím ze zákona nebo sjednaným závazkům. Osoba o tom, že její jednání je neoprávněné nevěděla a objektivně o něm ani vědět nemohla. Příkladem je koupě předmětu od osoby na základě kupní smlouvy a pozdější zjištění, že prodávající předmět odcizil a nebyl skutečným majitelem.
Dodatečné objednávky v kontextu finančních trhů jsou mechanismem, který se používá při stanovení ceny CP nebo jiných finančních instrumentů. Cena je určována trhem během aukce. Pokud dojde k převisu nabídky, mohou být zavedeny dodatečné objednávky za pevnou cenu, aby se vyrovnal převis. Průběžné obchodování za pevnou cenu znamená, že se obchoduje za cenu určenou během aukce tak dlouho, dokud se převis nabídky případně poptávky nevyrovná. Dodatečné objednávky zajišťují dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou trhu.
Dokumentární akreditiv je finančním nástrojem, který se používá pro minimalizaci rizika v zahraničním obchodě. Pomocí dokumentárního akreditivu si zajišťuje kupující dodání zboží a prodávající včasné zaplacení. Banka je garantem, zavazuje se prodávajícímu, že za zboží dostane zaplaceno. Zpravidla se postupuje tak, že mezi sebou komunikují dvě banky, kupující a prodávající. Prodávající odesílá zboží a předává dokumenty vlastní bance, ta informuje banku kupujícího a dostává zaplaceno. Jakmile zboží dorazí ke kupujícímu, uvolňuje platbu prodávajícímu a jeho banka zasílá potřebné dokumenty. Existují různé typy dokumentárních akreditivů, u některých je banka garantem platby i v případě, kdy kupující platbu neodešle. Prodávající má záruku zaplacení.
Dokumentární inkaso se používá v mezinárodním obchodě, zaručuje, že kupující i prodávající dostanou potřebné dokumenty ke zboží a včasnou platbu za dodávku. Prodávající pověří vlastní banku (inkasní) aby získala platbu od kupujícího ve chvíli, kdy předá průvodní dokumenty ke zboží bance. Na základě dokumentů je kupující oprávněn zboží převzít. U dokumentárního inkasa není možné získat záruku banky za platbu, odběratel má povinnost zboží uhradit výměnou za dokumenty. Banka dokumenty předá až po zaplacení nebo akceptaci směnky. Prodávající má prostřednictvím dokumentů kontrolu nad zbožím a jistotu platby. Banka je pouze zprostředkovatel transakce, nikoliv její ručitel.
Dokumentární platby jsou obecným vymezením různých typů zprostředkovaných transakcí v mezinárodním obchodě. Nejčastěji se používá dokumentární akreditiv nebo dokumentární inkaso. Jedna strana zasílá zboží a průvodní dokumenty předává bance. Druhá strana získává zboží a po zaplacení dostává průvodní dokumenty ke zboží. Banka může transakci zprostředkovat, ale také být jejím ručitelem. Existují různé typy dokumentárních plateb s různě specifikovanými podmínkami. Společné mají to, že jsou zajištěním proti rizikům v mezinárodním obchodě, obchodní partneři z různých zemí mohou obchodovat i bez vzájemné důvěry nebo dlouholetých partnerských vztahů.
Domácí produkt je ekonomický ukazatel používaný makroekonomy. Vypočítává celkovou hodnotu veškerého zboží a služeb, které byly vyprodukovány na sledovaném území za vymezené časové období. Rozlišuje se hrubý domácí produkt, čistý domácí produkt, hrubý národní produkt, čistý národní produkt aj. Domácí produkt se počítá různými metodami, výsledky jsou měřítkem ekonomického zdraví a výkonu země. S pomocí domácího produktu se indikuje životní úroveň, ekonomické podmínky v zemi, hodnotí se hospodářská politika a sledují se ekonomické trendy.
Domicilace je závazek klienta vůči jedné bance. Klient je povinen na určený účet převádět všechny příjmy a zpravidla jej používat i pro placení všech závazků a transakcí. Pokud klient na podmínku přistoupí a nebude používat jiné bankovní účty, ale jen jeden, stává se pro banku domicilujícím klientem. Pro banku je atraktivnější, a proto jsou mu poskytnuty výhodnější úrokové sazby u úvěrů nebo u spořících produktů.
Doplňkový úvěr může mít různé účely, ale nejčastěji o něm hovoříme jako o dalším úvěru, který se sjednává společně s hypotečním úvěrem. Hypotéka je účelová, ale pokud není možné pokrýt kompletní potřebu z účelového úvěru, přistupuje se ke sjednání doplňkového úvěru. Příkladem by mohl být nákup rodinného domu financovaného hypotečním úvěrem a společný nákup vybavení do domu na které se sjednává doplňkový úvěr. Doplňkový úvěr poskytuje dodatečné finanční zdroje, ale zvyšuje celkovou zadluženost a klade další podmínky na bonitu.
Down-tick je označení poklesu ceny určitého finančního aktiva. Například akcie poklesla na ceně od předchozí transakce. O down-ticku mluvíme, pokud se aktivum prodává levněji než při předchozím obchodu. Down-tick je indikátorem klesajícího trendu v ceně aktiva. Zvýšení ceny se označuje jako up-tick.
Downstream je výraz používaný v různém kontextu, při těžbě ropy a plynu to zahrnuje procesy, které následují po těžbě tak, aby se ropa zpracovala, upravila a dostala ke spotřebiteli. Jedná se o rafinaci ropy, distribuci, přepravu a marketing. V chemickém průmyslu se jedná o procesy, které přemění surovou chemikálii na materiál nebo na finální produkt.
DragonPass je program, který je nabízený majitelům vybraných platebních karet. Pokud jste majiteli platební karty, která do programu spadá, registrujete se a s aplikací získáváte přístup do letištních salonků, kde je klid, komfort a pohodlí. Program je vhodný pro ty, kteří často cestují za prací a chtějí letištní plochy využívat k odpočinku nebo k práci.
Drawdown označuje procentní pokles hodnoty investice nebo obchodního účtu. Jedná se o pokles od nejvyšší hodnoty k nejnižšímu bodu během sledovaného období. Na grafu je patrný jako rozdíl mezi vrcholem a dnem na investičním účtu. Drawdown měří ztrátu, kterou investice utrpí od nejvyššího bodu do nejnižšího bodu před tím, než začne opět růst. Ukazuje rizikovost investice a umožňuje přijmout opatření pro minimalizaci rizika.
DSL je zkratkou pro Digital Subscriber Line a označuje technologii pro přenos digitálních dat po standardních telefonních linkách. S DSL má uživatel vysokorychlostní přístup k internetu a není nutné instalovat novou speciální kabeláž. Rychlost připojení závisí na konkrétní technologii a vzdálenosti od ústředny poskytovatele služby. Maximální dosah je okolo pěti kilometrů.
Durable goods orders je možné přeložit jako objednávky zboží s dlouhodobou spotřebou. Jedná se o ukazatel, kteří hodnotí množství nových objednávek na zboží, které má životnost minimálně tři roky. Může se jednat například o automobily, domácí spotřebiče, letadla, nábytek a vybavení nebo průmyslové stroje. Ukazatel se používá pro vyhodnocení ekonomické aktivity a ekonomického zdraví. Vysoké objednávky indikují silnou spotřebitelskou a podnikatelskou důvěru. Silný růst objednávek zboží dlouhodobé spotřeby posiluje akciové trhy a měnu, označuje ekonomický růst. Zároveň ukazuje na trend v průmyslové výrobě a spotřebitelském chování.
Durace je ukazatel, kterým se poměřuje míra rizika změny úroků. Durace u dluhopisů je průměrnou dobou, po kterou je vložený kapitál vázaný v letech. Vysoká durace dluhopisového fondu znamená, že se pokles nebo růst obchodního jmění promítá výrazně do změny úroků a tím do ceny dluhopisů. Durace je zobrazením citlivosti ceny dluhopisů na změnu úrokových sazeb.
Dynamické metody hodnocení investic jsou finanční nástroje a techniky, které se používají k posouzení efektivity a návratnosti investičních projektů. Pracují s časovou hodnotou peněz. Dynamické metody zohledňují, že se hodnota peněz v průběhu času mění. Používá se pro posouzení investic v dlouhém časovém horizontu. Používají se různé vzorce a metody, například čistá současná hodnota, vnitřní výnosové procento, index ziskovosti, diskontovaná doba návratnosti.
Provozovatelem je Jakub Nečas, IČ: 742 04 556.
Koterovská 664/40, 326 00 Plzeň
+420 771 111 281
info@mojenebankovka.cz
