Finanční pojmy na T

Finanční pojmy a hesla od písmena T

Autor: Jakub Nečas · Aktualizováno 1. 11. 2026

Technická úroková míra · Transakce · Trvalý příkaz · Tržba · Tržní efektivita · Tržní hodnota · Další pojmy

Technická úroková míra

Technická úroková míra je specifický pojem a používají ji nejčastěji pojišťovny. Klienti se s ní setkají například u životního pojištění, kdy pojišťovny vypočítávají rezervy a ocenění budoucích závazků vůči klientům. Sazba je konzervativní a stanovuje se podle vnitřních předpisů pojišťovny. Cílem sazby je zajistit, aby pojišťovna měla v budoucnu dostatek prostředků k plnění vlastních závazků bez ohledu na vývoj tržních úrokových sazeb.

Transakce

Transakce je proces, kdy se vyměňuje určitá hodnota mezi dvěma stranami. Může se jednat o věcnou hodnotu, peníze, služby nebo informace. Nejčastěji se pojem transakce používá, když dochází k předání finančních prostředků mezi dvěma stranami nebo obchodem, kdy na jedné straně dochází k předání zboží či služeb a na straně druhé k odeslání finančních prostředků.

Z pohledu bankovnictví vyjadřuje pojem transakce všechny operace provedené na účtu, může se jednat o vklad, výběr, platbu, převod peněz nebo připsání úroku.

Trvalý příkaz

Trvalý příkaz je zadání platby, která se opakuje každý měsíc (nebo jiný časový úsek). Používá se na pravidelné platby, například nájemné, zálohy na energie, splátky úvěrů, různá členství a předplatné, platby za služby. Do trvalého příkazu se zadává číslo účtu příjemce, částka a termín platby.

Platby se musejí opakovat v určité frekvenci, pro jednoho příjemce a být ve stejné výši. Nejčastěji se zadávají platby měsíční, čtvrtletní, půlroční, roční.

Tržba

Tržba je částka, kterou podnik, živnostník, organizace získá při prodeji výrobků nebo služeb za určité období. Jsou to příjmy, které jsou generované z hlavní činnosti podniku předtím, než se odečtou náklady a daně. Nejedná se o zisk. Tržba je pouze celkový příjem z prodeje, zatímco zisk je částka, která vlastníkovi zůstane po odečtení všech nákladů spojených s provozem podniku.

Tržní efektivita

Tržní efektivita popisuje situaci, kdy trh alokuje zdroje tak, aby uspokojil potřeby jednotlivých účastníků co nejlépe. Efektivní trh je takový, kde ceny přesně odráží veškeré dostupné informace, zboží a služby se vyrábějí tam, kde jsou nejvíce potřebné a žádané, kapitál proudí do míst, odkud přinese nejvyšší výnos. V takovém prostředí dojde k optimálnímu rozdělení zdrojů a nejsou nutné zásahy státu nebo jiných subjektů. Mezi nabídkou a poptávkou zajistí rovnováhu sám trh.

Alokační efektivita: zdroje jsou rozděleny způsobem, který nejlépe odpovídá potřebám spotřebitelů. Nic se nevyrábí navíc, nic nechybí.
Produkční efektivita: statky a služby se vyrábějí s co nejmenším množstvím vstupů, nejhospodárněji.
Dynamická efektivita: trh je schopen inovovat a přizpůsobovat se změnám v delším časovém horizontu.

Všechny tři aspekty musí fungovat současně, aby bylo dosaženo tržní efektivity.

Dokonalá tržní efektivita nemůže existovat, protože tomu brání celá řada překážek. Hlavní je asymetrie informací, některé zúčastněné strany mají lepší přístup k informacím než jiné. Na trhu jsou subjekty s různou tržní silou, jako například monopoly a oligopoly, ty mohou ovlivňovat cenu bez ohledu na poptávku a nabídku. V neposlední řadě působí na trh vnější efekty nebo nedostatek konkurence. Vše zmíněné vede k neefektivnímu využívání zdrojů.

Vytváří legislativní podmínky.
Zavádí transparentní pravidla.
Zajišťuje vymahatelnost smluv.
Omezuje monopolní chování.
Koriguje a reguluje prostřednictvím daní a subvencí.
Podporuje vzdělávání, výzkum, infrastrukturu.
Zajišťuje spravedlivý přístup k základním službám (zdravotnictví, školství).

Na finančních trzích se pracuje s hypotézou efektivního trhu, kdy ceny cenných papírů na veřejně obchodovaných burzách reflektují všechny dostupné informace. Znamená to, že by nebylo možné použít nejrůznější analýzy pro predikci, protože tržní cena už všechny známé informace obsahuje.

Hypotéza se dělí na tři úrovně. U slabé formy jsou zahrnuty jen historická data, středně silná zahrnuje i veřejně dostupné informace, silná předpokládá, že v cenách už jsou zohledněny i neveřejné (interní) informace.

Teorie tvoří základ pro moderní investiční přístupy a strategie.

Tržní hodnota

Tržní hodnota je cena, za kterou by majetek mohl být v danou chvíli prodán za podmínek, které jsou transparentní a správně nastavené. Tržní hodnota vyjadřuje objektivní hodnotu něčeho na základě aktuální nabídky a poptávky. Tržní cena se stanovuje na otevřeném trhu, podle transakcí mezi nezávislými stranami, kdy obě strany mají stejné informace a nejsou pod žádným tlakem.

U nemovitostí je tržní hodnota cena, za kterou by se nemovitost prodala na trhu. Akcie mají tržní cenu určenou burzou. Podniky stanovují vlastní tržní cenu podle finanční výkonosti podniku, hodnoty jeho aktiv, tržní pozice a očekávání růstu. Tržní hodnota se zpravidla liší od účetní hodnoty.

Další pojmy na T

Zpět na celý finanční slovník

Napište nám

+420 607 234 059